Onemocnění oční sítnice

ODCHLÍPENÍ SÍTNICE

Onemocnění oční sítnice ve formě její odloučení od cévnatky je velmi nebezpečné onemocnění. Podstatou léčby je její znovupriloženie a eventuálně odstranění onemocnění, které ji způsobuje.

Průběh operace

Postup operace je závislý na tom, o jaký typ odloučení sítnice se jedná. Rozlišujeme 3 typy zákroků nebo jejich kombinaci:

1. Cílená laserová fotokoagulace sítnice
2. Vnější operace - naložení tzv. cerklážný kroužku eventuelně našití plomby
3. Nitrooční operace - tzv. pars plana vitrektómia.

DIABETICKÁ RETINOPATIE

Toto onemocnění vzniká u pacientů s cukrovkou a její příznakem je zvýšené množství glukózy v krvi, která tak poškozuje jemné kapiláry v sítnici. Po diagnostikování diabetické retinopatie je v případě potřeby okamžitě zahájena léčba.

Průběh léčby antirastovými faktory (anti-VEGF)

Léčba probíhá za pomoci látek bevacizumab, ranibizumab, aflibercept .. Jde o antirastové faktory, jejichž použitelnost do sklivce oka má za následek omezení růstu cév v sítnici, odstranění prosakování a tím snížení krvácení a zmenšení otoků.

1. Oko se znecitliví anestetickými očními kapkami.
2. Do očí se velmi tenkou injekcí aplikuje 0,1 ml látky.
3. K dosažení optimálního účinku proces opakujeme většinou třikrát v odstupu šesti týdnů. Při pokročilých forem onemocnění je možné aplikaci injekci po čase opakovat.
4. Po aplikování injekce pacient odchází domů ao měsíc absolvuje kontrolní vyšetření.
5. Výsledky v podobě zmenšení otoku se objeví již týden po zákroku.

Pro koho je léčba vhodná

Každý pacient s cukrovkou by měl dbát na pravidelné prohlídky, aby se onemocnění předešlo. V případě pozitivní diagnostiky onemocnění rozhodne lékař o vhodnosti léčby.

Rizika a omezení

Jako každý medicínský zásah, i léčba růstovými faktory může mít pooperační komplikace. Jde zejména o bolest oka, dočasné zhoršení vidění, vyšší nitrooční tlak, krvácení do sklivce a infekce.

Jednorázová dávka však pro požadovaný výsledek nestačí, aplikaci je třeba na úvod absolvovat alespoň třikrát v rozestupu 6 týdnů a následně podle potřeby. V asi 10% případech se stane, že pacient na léčbu nereaguje vůbec.